ÚVOD:obrazy

Michal Dudáš, Praha

Původní povolání typograf, nyní grafik.
Věnuje se grafickým návrhům a přípravě podkladů pro tisk.


volná tvorba:
žák ak. malířky Věry Volfové.
Volné tvorbě (kresba, plastika, olejomalba, grafika, ilustrace) se věnuje 40 let.
Spolupracoval s vydavatelstvím Panorama, Svépomoc, Mladá fronta a.s., Ringier a CZECH NEWS CENTER a.s. Autorsky přispíval do dětských časopisů Sluníčko, Mateřídouška a ABC. V současné době se z výtvarné činnosti zabývá pouze volnou tvorbou.


výstavy:
1986 Kulturní centrum Eden, Praha
2000 Národní galerie Praha u sv. Anežky, Praha
2009 Galerie Domino, Praha
2009 Galerie Café, Praha
2013 6. salon Sdružení výtvarníků ČR, Mladá Boleslav
2014 Galerie Atrium, Mariánské Lázně
2014 Galerie Café, Praha
2015 Galerie kavárny Friends Coffee House, Praha
2019 Galerie u Zlatého kohouta, společná výstava, Praha
2019 Galerie NORA, Praha
2020 Eli Gallery, společná výstava, Liberec
2023 Galerie NORA, Praha

ocenění:
Praha 2000 - evropské město kultury, r. 2000
Nakladatelství Knižní klub a Balios, r. 2000

tvorba pro děti:
http://www.papirovaarcheologie.cz/michal-dudas/


Michal Dudáš – malíř mnoha poloh

Michal Dudáš (*1963) vystavuje od roku 1986 a jeho díla jsou zastoupena v řadě soukromých sbírek. Jeho tvorba je stylově rozmanitá – sahá od abstrahovaných kompozic po realistické obrazy, vždy však s důrazem na barevnost, atmosféru a vnitřní myšlenku. Každé téma zpracovává individuálně, s respektem k jeho charakteru. Stylová mnohotvárnost je u něho způsobem hledání výrazu. Jeho rukopis není okázale rozpoznatelný, ale nese tichý, konzistentní podtón, který prochází napříč celým dílem. Namísto podřízení se jednomu stylovému dogmatu vnímá malbu jako otevřený prostor pro experiment a reflexi mnohovrstevnatosti světa.
Neomezuje se pouze na malbu – věnuje se také grafickým technikám, jako jsou suchá jehla a linoryt. Tyto postupy vyžadují specifický přístup k tvorbě, kde se prolíná pečlivá předem promyšlená kompozice s materiálovou spontaneitou. Zatímco v malbě pracuje s širokou škálou přístupů od minimalistické redukce po expresivní struktury, v grafice využívá linii jako základní prvek výrazu, který buduje kontrast i rytmus obrazu.
Jeho práce dokládá, že pevná stylová ukotvenost není podmínkou umělecké identity. Naopak, jeho tvorba ukazuje, že rozmanitost může být konceptuálně soudržná, pokud ji spojuje důsledná reflexe vizuálních principů a hluboké pochopení médií, s nimiž pracuje.